Noční zimní přechod Jizerských hor je už tradiční akce. Tentokrát s námi nejeli kamarádi z Flotily, zato nás svou účastí poctil oddíl skautek. Cesta z Hejnic přes Bílou kuchyni, Závory, Černou Nisu a do Liberce krásně ubíhala a sníh nám svítil na cestu. Zatímco mladší už za pochodu okolo Olivetské hory pomalu usínají a zakopávají o vlastní nohy, trojice nejbláznivějších roverů se teprve připravuje na to pravé dobrodružství.
Na Závorách se naši tři stateční loučí, a zatímco zbytek výpravy pomalu klesá vstříct světlům města a teplým postelím, Démon, Krab a Puštík se brodí sněhem do vysněného pokojíčku pod skalním převisem, lemovaném záclonkami rampouchů. A zatímco si u svíčky vypravují o požáru Národního divadla a citují další perličky z Dobytí severního pólu, nad zavátými horami přelétla půlnoc.
I ve spacáku není úplně vedro, a tak jsme celkem rádi, že záhy svítá. Takže zvedáme kotvy a míříme do Bedřichova. Krab jako jediný nevynechal hygienu a dopřává si koupel v ledové tříšti na Černé Nise.
V Bedřichově se potkáváme s Pavoučkem a Medikem, kteří s námi sice včera byli na přechodu, ale zimní bivak je nelákal. Společně se pouštíme do únikové hry Na Stopě. Ze začátku hledáme úplně někde jinde, pak už ale vše jde hladce. Šifry nám nedělají žádný problém a v závěru už i stíháme dělat blbosti (třeba se prát o to, kdo dřív vyšplhá k budce s nápovědou)…
… jenže zakončení bylo ještě komplikované a tak vše stíháme jen tak tak (a díky Krabově schopnosti heckovat číselné zámky).
Zkombinovat 3 akce najednou, to už je vrchol Time Managementu. Ostatně, už za týden nás čeká přespávačka v klubovně, ze které si doběhneme pro Betlémské světýlko a taky na volejbalový turnaj O Zlaté prase. A že ty tortilly v trojobalu a málem podpálená klubovna z této akce udělají legendu, to už je vyprávění, které si nechám na dlouhé zimní večery (třeba pod nějakým tím převisem příští rok, že, polárníci).
